Panství Koryčany a statek Mouchnice
Obr č. 1: Erb Horeckých z Horky.
Historie Koryčan byla od první poloviny 14. století spojena s majiteli hradu Nového Cimburku. Po zakladateli hradu Bernardovi z Cimburka se zde vystřídala řada feudálních držitelů. K hradu Cimburku patřily původně jen Koryčany, Lískovec a později zaniklé osady Černíkovice a Vážany. V roce 1530 přikoupil Vilém z Víckova k Cimburku Blišice a koncem padesátých let 16. století ještě část Mouchnic. Od roku 1569 patřily Koryčany uherské šlechtické rodině Majlathů. Za nich byly kolem roku 1585 přikoupeny ještě Jestřabice. Již před rokem 1600 mělo tedy panství téměř stejný rozsah jako po několik následujících století.
Alina Majláthová, dcera Gabriela Majlátha, hraběte z Fogaroše, se provdala za Jana Horeckého z Horky. Jejich syn Gabriel Horecký z Horky se po dosažení dospělosti ujal celého panství a stál v jeho čele až do své smrti v roce 1658. Za Gabriela Horeckého bylo přeneseno sídlo správy panství z Cimburka do Koryčan. Rod svobodných pánů z Horky držel koryčanský statek více než jedno století. Po Gabrielovi následoval v letech 1658 – 1665 jeho syn František. Po něm drželi panství společně jeho tři synové, z nichž Gabriel František roku 1677 vyplatil své bratry a stal se jediným vlastníkem Koryčan.
Za Gabriela Františka Horeckého byl na hranicích s bučovickým panstvím osazen pěkně umělecky zpracovaný hraniční kámen. Tento mezník stával až do devadesátých let 20. století po pravé straně lesní cesty z Jestřabic do Haluzic. Potom byl ukraden neznámým pachatelem, a tak jeho podobu známe pouze z fotografie. Na straně koryčanského panství byl kámen označen erbem Horeckých z Horky. Horečtí měli ve štítu hradební zeď pokosem dolů běžící, nad štítem přilbu s korunkou a v klenotu půl jednorožce. Na hraničním kameni byl erb znázorněn bez klenotu a přilby, avšak s korunou. Pod erbem byla vyryta písmena G:F:H: F:V:H: s významem „Gabriel Franz Horecký Freiherr von Horka“, tedy Gabriel František Horecký, svobodný pán z Horky.
Obr č. 2: Erb Gabriela Františka Horeckého z Horky a jeho manželky Anny Marie Kolovratové z roku 1684.
Pod erbem Horeckých jsou iniciály G:F:H:F:V:H. Deska je umístěna v průjezdu koryčanského zámku.
Stejné iniciály nalezneme také na desce z roku 1684, která kdysi zdobila první bránu hradu Cimburka a dnes je zasazena v průjezdu koryčanského zámku. Hraniční kámen byl označen na obou stranách, přičemž strana otočená k bučovickému panství byla opatřena iniciálami Lichtenštejnů. Při pokusu o spolehlivé časové zařazení tohoto kamene nelze vycházet z vytesaného letopočtu, který není dobře čitelný a navíc mohl být na kámen doplněn dodatečně. Lze však s jistotou říci, že mezník vznikl za držení panství Gabrielem Františkem Horeckým, tedy mezi lety 1677 a 1703.
Ukradený hraniční kámen koryčanského panství s erbem a iniciálami Gabriela Františka Horeckého z Horky.
Špatně čitelný letopočet není na kresbě zachycen.
Gabriel František Horecký z Horky se odebral na onen svět v roce 1703. Panství zdědili jeho synové Antonín Emerich a Karel Josef. Když roku 1710 Karel Josef zemřel, stal se Antonín Emerich jediným vlastníkem Koryčan. Kvůli finančním potížím však musel v roce 1718 velkou část koryčanského panství (tj. Koryčany, Cimburk a Jestřabice) prodat Marii Benigně Bartholottiové z Barthenfeldu.
V této době, kdy větší část koryčanského majetku držela Marie Benigna Bartholottiová, byl na hranici koryčanského a buchlovského panství osazen velký hraniční kámen, který je dnes evidován na státním seznamu nemovitých kulturních památek. Na jeho straně otočené ke Koryčanům nalezneme vysekaný obrys erbovního štítu s korunou nahoře. Ve štítu jsou vepsána písmena HK s významem Herrschaft Koritschan (panství Koryčany). Iniciály šlechtického majitele chybí, snad proto, že budoucnost panství byla v té době nejasná. Buchlovská strana kamene je opatřena erbovním symbolem rodu Petřvaldských z Petřvaldu. V horní části kamene je po obou stranách poškozený letopočet, který pravděpodobně odpovídá roku 1729.
Hraniční kámen koryčanského panství z dvacátých let 18. století.
V erbovním štítu jsou vysekána písmena HK = Herrschaft Koritschan = panství Koryčany
Roku 1733 koupil Antonín Emerich Horecký od Marie Benigny Bartholottiové všechny koryčanské majetky zpět, avšak krátce před svou smrtí je byl nucen opět prodat. Novým majitelem Koryčan se stal roku 1742 Karel Josef, svobodný pán z Gillernu. Karel Josef spravoval koryčanské panství do roku 1765. V roce 1746 byla vyznačena hranice mezi koryčanským velkostatkem a čeložnickou enklávou milotického panství. Byly k tomu použity nejméně tři masivní hraniční kameny, označené na koryčanské straně křížkem a nápisem FvG HK 1746. Význam této zkratky je „Freiherr von Gillern, Herrschaft Koritschan“, tedy svobodný pán z Gillernu, panství Koryčany.
Hraniční kámen koryčanského panství z roku 1746 s iniciálami rodu Gillernů.
Gillernové drželi koryčanský velkostatek do roku 1793. Z dalších šlechtických majitelů můžeme jmenovat svobodné pány z Münch-Bellinghausenu (do roku 1846), Salomona Mayera, svobodného pána z Rotschildů (1846 – 1851) nebo hrabata z Trauttmansdorfu-Weinsbergu (od r. 1863). Od druhé poloviny 18. století byly k označení hranic panství používány již pouze hraniční kameny se zkratkou HK = Herrschaft Koritschan (panství Koryčany), doplněnou v některých případech letopočtem.
Hraniční kámen koryčanského panství z roku 1752 s písmeny HK = Herrschaft Koritschan = panství Koryčany.
Zdroje
- Autor: Matouš Jirák
- Foto: Pavel Novák, Matouš Jirák, Ljuba Heimrichová
- Kresba: Matouš Jirák, Kateřina Jiráková ml.
- Obr. č. 1: Bartoloměj Paprocký z Hlohol: Zrcadlo slavného Markrabství moravského, Olomouc 1593.
- Obr č. 2: HURT, R. – SVOBODA, K.: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov 1940.
Použitá literatura a prameny
- FRÁŇA, F.: Městečko Koryčany a hrad Cimburk. Historické rozhledy, 5, 1902, s. 313–316.
- HOSÁK, L.:Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha 2004.
- HURT, R. a kol.: Kyjovsko. Vlastivěda moravská. Brno 1970.
- HURT, R. – SVOBODA, K.: Hrad Cimburk u Koryčan. Přerov 1940.
- KRAMOLIŠ, Č.: Bučovský okres. Vlastivěda moravská. Brno 1900.
- UHLÍŘOVÁ, J.: Koryčany – brána Chřibů. Koryčany 1997.
- VON KADICH, H. – BLAŽEK, C.: Der Mährische Adel. Nürnberg 1899.
- Nepublikované zápisky Josefa Goldmanna, učitele v Koryčanech (uloženo v soukromých rukou).
- MZA v Brně, fond D 9 Stabilní katastr - Indikační skici, sign. MOR030218270, MOR106618270.