Panství Ždánice

Ždánické panství bylo po bitvě na Bílé hoře zkonfiskováno dosavadnímu majiteli Karlovi z Kounic. Roku 1622 je získal za válečné služby Maxmilián I. z Lichtenštejna. Panství tehdy tvořily Ždánice, Archlebov, Dambořice, Dražůvky, Lovčice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Uhřice, Věteřov a Želetice. S panstvím Ždánice připadly Maxmiliánovi také Kobeřice, Milešovice, Mouřínov a Nížkovice, které byly předtím součástí lomnického panství zabaveného Bedřichovi z Kounic. Maxmilián získal také Lovčičky zkonfiskované roku 1620 Václavu Heiglovi ze Schönsberku a Otnice zabavené příbuzným Viléma Přepyského z Rychmburku. Jmenované vsi nadále sdílely osudy ždánického panství. V roce 1627 byly ke Ždánicím přikoupeny ještě Bošovice s Velkými Hostěrádkami.

Zatímco panství Bučovice po Maxmiliánovi I. (1578–1643) zdědil jeho synovec Karel Eusebius, panství Ždánice získal Maxmiliánův bratr Gundakar (*1580, panství držel 1643–1658). Po Gundakarově smrti převzal ždánické panství jeho syn Hartmann (*1613, †1686). Ten je ještě za svého života odevzdal roku 1670 svému nejstaršímu synovi Maxmiliánu II. Jakubovi Mořici (*1641). Kníže Maxmilián II. zemřel v roce 1709 a z jeho synů jej přežil pouze Maximilián Antonín, který však zemřel jako dvouletý roku 1711. Panství Ždánice pak připadlo Antonínu Floriánovi, mladšímu bratrovi Maxmiliána II. Od té doby již ždánické panství spravovali stejní představitelé lichtenštejnského rodu jako panství bučovické.

Na konci 18. století byl knížetem Aloisem I. založen Karlín. V roce 1858 byl ke ždánickému panství přikoupen statek Žarošice s osadami Silničná a Zdravá Voda. V roce 1864 koupil kníže Jan II. z Lichtenštejna statek Strážovice a později jej připojil ke ždánickému velkostatku. V roce 1890 došlo ke spojení ždánického a bučovického dominia.

Nejstarší známé hraniční kameny na bývalém ždánickém panství byly zhotoveny v době knížete Maxmiliána II. Jakuba Mořice z Lichtenštejna. Tyto mezníky byly datovány letopočtem 1678 nebo 1679 a nacházely se především na západní hranici panství. Byly označeny ozdobnými iniciálami FMVL = Fürst Maxmilian Von Liechtenstein, tedy kníže Maxmilián z Lichtenštejna. Jeden z nich se dochoval v lokalitě U Třech kamenů na trojmezí katastrálních území Bošovic, Otnic a Těšan. Vzhledem k ohrožení polní mechanizací i riziku krádeže byl tento hraničník přenesen do obecního muzea v Bošovicích.

Hraniční kámen knížete Maxmiliána II. Jakuba Mořice z Lichtenštejna. Kámen je opatřen iniciálami FMVL a letopočtem 1679.

V letech 1721–1732 spravoval ždánické i bučovické panství kníže Josef I. Jan Adam z Lichtenštejna. Za něj byly provedeny revize hranic obou panství, v rámci kterých byla osazena celá řada hraničních kamenů. V současné době nebyl na území bývalého panství Ždánice nalezen ani jeden dochovaný mezník s iniciálami knížete Josefa Jana Adama. Jeden z těchto kamenů je však zachycen na fotografii z roku 1959. Na snímku je patrné znázornění knížecí koruny a iniciály I:A:F:v:L s významem Ioseph Adam Fürst Von Liechtenstein (tedy Josef Adam kníže z Lichtenštejna).

Hraniční kámen ždánického panství z roku 1724 s knížecí korunou a iniciálami I:A:F.v.L.

Nejhojněji byly na bývalém ždánickém panství zastoupeny hraniční kameny s písmeny HS. Zkratka HS odpovídala německému názvu panství Herrschaft Steinitz (panství Ždánice). Existovalo několik set mezníků s těmito písmeny. Byly to menší, nahoře půlkruhovitě zaoblené kameny, zhotovené většinou v letech 1798–1800. Jeden z těchto mezníků, datovaný rokem 1798, je uložen v obecním muzeu v Bošovicích.

Hraniční kameny ždánického panství s písmeny HS a letopočtem 1798 nebo 1799.

V 19. století a na počátku 20. století se na území někdejších lichtenštejnských dominií používaly menší mezníky s písmeny FL, jejichž význam byl Fürst Liechtenstein (kníže Lichtenštejn). Kameny tohoto typu byly nalezeny nejen na hranici panství, ale i na hranicích panských lesů a  polí.

Různé typy lichtenštejnských hraničních kamenů s písmeny FL.

Zdroje

• Autor: Matouš Jirák
• Foto: Jan Nejezchleb, soukromý archiv Jaroslava Šimandla z Bošovic
• Kresba: Matouš Jirák

Seznam literatury

• JIRÁK, M.: Hraniční kameny v okolí Bošovic. In: ŠIMANDL, J. a kol.: Bošovice do roku 1914: co odhalila archeologie a archivy o nejstarší historii obce. Bošovice 2015, s. 83–91.
• JIRÁK, M.: Hraniční kameny v oblasti Ždánicka. Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích 23, 2014, s. 38–42.
• JIRÁK, M.: Lichtenštejnské hraniční kameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, část I., panství Bučovice a Ždánice. Vyškovský sborník XII, 2017 [v tisku].
• JIRÁK, M. – OLBRICHT, S.: Památníky knížete Jana II. z Lichtenštejna. Dostupné online: http://jubilejnikameny.euweb.cz.
• KRAETZL, F.: Das Fürstentum Liechtenstein und der gesamte Fürst Johann von und zu Liechtenstein‘sche Güterbesitz. 7. vyd. Brünn 1903.
• MLATEČEK, K. – KLUČKOVÁ, M. – NĚMEČKOVÁ, S.: Z minulosti Otnic. Slavkov u Brna 2000.
• PROCHÁZKA, A.: Pamětní kříže a kameny. Mezníky. In: Vlastivědný sborník okresu vyškovského. Slavkov 1933.
• UNGER, J. a  kol.: Kobeřice u Brna. Obec a lidé v  proměnách času. Kobeřice u Brna 2000.
• VRBAS, J.: Ždánsko: zeměpisný a dějepisný popis. 2. vyd. Ždánice 2002.