Naučná stezka Po Hranici

Základní informace

Vzdálenost od panelu I. k VII. je přibližně 3,6 km. Zpět k výchozímu bodu jako okruh měří 5,8 km. Z Čeložnic je stezka přístupná po žluté turistické značce ve směru Zavadilka.

Paníháj u Moravan.

Naučná stezka vás zavede na úsek historické hranice milotického a buchlovského panství, kde se dochovaly na dvě desítky hraničních kamenů převážně z poloviny a konce 18. století.

Všechny hraniční kameny byly odborně očištěny a postaveny na místa, kde byly nalezeny. Naším cílem nebylo umístění kamenů do původních poloh podle historických katastrálních map, ale pokusit se zachovat co nejvíce stav in natura. Na informačních panelech naučné stezky se může návštěvník seznámit s historií, historickými mapami, pověstmi a zajímavostmi z Čeložnicka a Moravanska.

V Chřibech se hraniční kameny velikostně i tvarově liší v závislosti na obdobích i místech, kdy docházelo k jejich osazování v krajině. Materiálem pro jejich výrobu se stal především místní a dobře dostupný pískovec. Na Salašsku dosahují největší z kamenů hmotnosti až 300 kg. Nejstarší chřibský hraniční kámen má vročení 1634 a nese iniciály majitele buchlovského panství Miloty ze Zástřizl.

Hraničník milotického panství z roku 1761.

Nejvíce hraničníků bylo osazeno v průběhu 18. století. Dnešní geodetické práce jsou mnohem přesnější a nepoměrně rychlejší, postrádají ale estetickou hodnotu, díky které tyto kameny nutily kolemjdoucí ke krátkému zastavení. Jsou navíc nositeli starých časů. Odkazují na doby, kdy v čele Království českého stála Marie Terezie, piaristé v Kyjově založili latinské gymnázium a kostel Nanebevzetí Panny Marie na kyjovském náměstí byl teprve novostavbou. Hraniční kameny v sobě ukrývají celou řadu příběhů. Vypravte se s námi po jejich stopách, mnoho jich v krajině nezbylo.

Hraničník buchlovského panství u II. panelu naučné stezky.

Hraniční kameny jsou v oblasti ochrany a péče ze strany státu tak trochu opomíjeny a dochovaly se jen díky citlivému přístupu místních revírníků, lesních zaměstnanců a nadšenců, kteří si vážili práce svých předchůdců. Dnes dorůstá nová generace a mění se také přístupy i myšlení, proto bychom chtěli vlastníky lesních pozemků, ale i odbornou veřejnost na tuto problematiku znovu upozornit. Dorůstají také lesy, které byly vysazovány ještě v dobách existence velkostatků.

Tyto drobné technicko-historické památky jsou ohroženy lesní těžbou, úpravou lesních komunikací a v neposlední řadě lidskou touhou vlastnit něco cenného. Skutečná hodnota těchto památek je spjata výhradně s místy, kde byly před staletími osazovány.

Krása a bohatství chřibských lesů je naší inspirací. Vydejte se s námi po hranici! Vzniklo z iniciativy spolku Po hranici z.s. za finančního přispění města Kyjova.

Víte, že…

V minulosti se při umísťování hraničních kamenů údajně prováděl tzv. pardus, tedy zvyk udělit několika místním chlapcům na hranici bolestivý výprask? Ti poté jako odškodné dostávali drobný peníz od vrchnosti za to, že při hraničních sporech dosvědčili, kde hraniční kámen stál, neboť místo výprasku si mnohdy pamatovali celý život.

• Fotografie: Marek Svoboda, Petr Krátký, Tomáš Pjevič