V. Historické mapy, historické mapování


Mapa milotického panství z roku 1774

Mapy panství vznikaly v 17. a 18. století. Důvodem byl zájem panovníka a státu zdanit obhospodařovanou půdu a další nemovitý majetek. Mapa milotického panství velmi hrubě kopíruje po obvodu hranice panství skutečný tvar, i když nebyly použity geodetické základy jako v pozdějším mapování stabilního katastru. V severovýchodní části mapy panství, v oblasti naší naučné stezky, tvar hranice přibližně odpovídá skutečnosti. Polohová přesnost vnitřní části je už velmi volná až umělecky zpracována kresbou dle tehdejších zvyklostí.

Velká mapa

Mapa č. 1: Mapa milotického panství.

Lidé se o kreslení map pokoušeli daleko dříve, než začali používat písmo. Nejprve zakreslovali, kde je voda, kde je zvěř, kde jsou sousední osady, a pro nákresy používali velice různorodé způsoby i materiály. Později se mapování stalo nástrojem pro vojenské výpravy, cesty kupců, námořní plavby, vyměřování pozemků, vybírání daní, budování sídel, závlahových systémů a monumentálních staveb.

Fabricius

Navigační (hůlková) mapa z Marshallových ostrovů.

Komensky

Babylonská mapa světa, 6. stol. př. n. l.

HISTORIE MAPOVÁNÍ MORAVY
Fabriciova mapa Moravy

Nejstarší mapu Moravy pořídil zřejmě na objednávku moravských stavů osobní lékař Rudolfa II. Pavel Fabricius. Mapa měla být využitelná i pro vojenské účely, protože Moravu a Dolní Rakousko ohrožovaly turecké armády. Dokladem toho je modlitba za uchránění země od nájezdů, která je k mapě připojena.

Komenského mapa

Patrně nejznámější mapou Moravy je dílo Jana Amose Komenského. Důvodů, jež ho vedly k sestavení nové mapy Moravy, bylo několik. K těm hlavním patří přání J. A. Komenského, aby sloužila jako poutnická mapa pro všechen lid. Také chtěl opravit nepřesnosti Fabriciovy mapy a je možné, že mapa vznikla na zakázku holandských vydavatelů atlasů.

Fabricius

Fabriciova mapa Moravy.

Komensky

Komenského mapa.

Vischerova mapa

Třetím autorem mapy Moravy byl Jiří Matěj Vischer Tyrolský. Celkový rozměr mapy je 120 x 80 cm v měřítku cca 1 : 187 700 se zakreslenou zeměpisnou sítí v rámu mapy. Patří k cenným dokumentům první epochy moravské kartografie novověku.

Müllerovo mapování

Roku 1708 byla svěřena tvorba mapy Moravy Janu Kryštofovi Müllerovi, profesionálnímu měřiči, kartografovi a topografovi. Mapa je v měřítku: 1 : 180000 a stala se podkladem pro I. vojenské mapování. Digitalizovanou ji nalezneme spolu s vojenskými mapami na: oldmaps.geolab.cz

I. vojenské mapování - josefské

Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity. Velká pozornost při něm byla věnována komunikacím, řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy i různým typům budov.

II. vojenské mapování - Františkovo

Obsah mapy je v podstatě totožný s I. vojenským mapováním, avšak zobrazovaná situace se velmi liší. V době nástupu průmyslové revoluce a rozvoje intenzivních forem zemědělství vzrostla výměra orné půdy za 100 let o 50 % a lesní plochy dosáhly u nás historicky nejmenšího rozsahu.

III. vojenské mapování

Jelikož Františkovo mapování nestačilo požadavkům armády, r. 1868 rakouské ministerstvo války rozhodlo o mapování novém. III. vojenské mapování je vylepšeno znázorněním výškopisu nejen šrafami, ale také vrstevnicemi a kótami. Potřeba mapování byla vyvolána i nastupující industrializací, která s sebou přinášela výstavbu silnic a železnic a rozvoj měst.

Kel

Rytina na mamutím klu - nejstarší mapa.

Víte, že…
  • Nejstarší mapa na světě byla nalezena právě u nás na Moravě? Je to rytina na mamutím klu, která se našla v povodí Dyje. Její stáří je cca 24 000 let.
  • Moravu naleznete i na mapách nejstarších civilizací? Přes naše území procházela „Jantarová stezka“, a proto moravská města, pohoří (Orkynský les si můžeme představit nejspíše v Chřibech) a řeky zakreslil do svých map například Klaudios Ptolemaios (90 – 160 n. l.).
  • Německé kartografy při práci v terénu provázeli čeští průvodci, kteří schválně zatajovali některé údaje (mlýny, statky atd.), aby vyměřené daně byly nižší?
  • Na popravišti označeném v mapě „kyjovská šibenice“ nešťastnou náhodou zabil roku 1766 mladý kat při povýšení na mistra popravčího nejen odsouzenou, ale i starého kata, svého otce?
Zdroje
  • Autoři: Hana Bednaříková, Tomáš Pjevič
  • Grafika panelu naučné stezky: Jakub Novák
  • Korektury textů: Filip Zdražil, Libuše Moudrá
  • Fotografie rytiny na mamutím klu: Martin Frouz, Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i.
Použitá literatura
  • PLÁNKA, L. : Dějiny zeměměřičství. Vývoj české kartografie (do roku 1918). Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Brno 2014.
  • VEVERKA, B.: Vývoj Kartografie. Katedra mapování a kartografie. Fakulta stavební. ČVUT v  Praze. Praha  2007.
Seznam použitých archiválií
  • Mapa č. 1: Mapa panství Milotice a statku Svatobořice, 1774. MZA v Brně, F 73 Velkostatek Milotice, inv. č. 1165, mapa 1.