Královské město Kyjov a jeho statek


Kyjov náležel do roku 1539 k majetkům kláštera Hradisko u Olomouce. Z roku 1201 pochází první zmínka, v níž je Kyjov označen jako městečko. V roce 1539 koupil město Kyjov se vsí Bukovany Jan Kuna z Kunštátu, který zastával úřad moravského zemského hejtmana. Když Jan Kuna v roce 1540 zemřel, zdědili Kyjov jeho synové. Ti jej nejprve v roce 1544 postoupili do nájmu a později roku 1548 prodali svému příbuznému Janu Kropáčovi z Nevědomí na Litenčicích.

Jan Kropáč z Nevědomí byl „veliký lakomec a ukrutník“, který byl znám svou hrabivostí, bezohledností a tvrdým přístupem k poddaným. Kyjovští z obav o své výsady a postavení vyslali v květnu 1548 deputaci ke králi Ferdinandovi I. s žádostí, aby je přijal za poddané královské komory, přičemž přislíbili sami uhradit částku, za niž Jan Kropáč Kyjov koupil. Záležitost Kyjovských byla vyřízena úspěšně a  městu se podařilo vykoupit se z vrchnostenského poddanství. Téhož roku si Kyjovští vyžádali od panovníka listinu, která zaručovala, že Kyjov nebude nikdy zastaven ani prodán. Vykoupením z poddanství získal Kyjov postavení takzvaného komorního města. Nestal se však tehdy městem královským, protože mu nebylo přiznáno právo stavovské. Teprve roku 1567 byl Kyjov králem Maxmiliánem přijat do svazku královských měst.

Královská města směla kupovat a vlastnit zemskodeskové statky. V době kolem roku 1600 se sice vyšší stavové snažili toto právo zpochybnit, avšak neúspěšně. Ke statku města Kyjova náležely již od předchozích dob Bukovany. V červenci 1577 přikoupilo město ves Vřesovice. V roce 1666 byl kyjovský městský velkostatek rozšířen koupí pusté vsi Kelčany se dvorem a mlýnem. Osady Bukovany, Kelčany a Vřesovice nesousedily ani s městem Kyjovem, ani spolu navzájem. Z geografického hlediska šlo o izolované enklávy.

Nejseverněji ležely Vřesovice, které sousedily se statkem Dolní Moštěnice a s buchlovským panstvím. Od dávných dob, kdy byl Buchlov ještě královským majetkem, náležela ves Vřesovice pod pravomoc buchlovského hrdelního soudu zvaného lovecké právo. Královské město Kyjov však mělo vlastní hrdelní soud, a tak docházelo k neshodám o to, před který soud mají být postaveni pachatelé hrdelních zločinů z Vřesovic. V roce 1718 vypukl spor města Kyjova s buchlovským pánem Janem Dětřichem z Petřvaldu o soudní pravomoc a právo výkonu myslivosti ve Vřesovicích. Rozepře vznikla poté, co kyjovský hrdelní soud v roce 1717 vyšetřoval zabití jedné židovky. Spor s buchlovskou vrchností trval až do roku 1731 a jeho důsledkem byla revize hranic statku města Kyjova, která byla provedena v témže roce. V rámci této revize byly osazeny hraniční kameny s letopočtem a  písmeny MK, jejichž význam je „Město Kyjov“.

Hraniční kámen

Hraniční kámen statku města Kyjova s písmeny MK a letopočtem 1731.

Také pozdější mezníky použité k vymezení statku města Kyjova byly většinou označeny zkratkou MK. Někdy se však setkáváme i s německou zkratkou SG = Stadt Gaya = město Kyjov. Z historických pramenů je znám rovněž hraniční kámen z roku 1794 s nápisem KSG. Tato zkratka pravděpodobně znamenala „Königsstadt Gaya“, tedy královské město Kyjov.

Hraničník

Mezník statku města Kyjova s písmeny MK a letopočtem 1818.

Hraniční kámen

Pozdější hraniční kámen s písmeny SG = Stadt Gaya = město Kyjov.

Zdroje
  • Autor: Matouš Jirák
  • Foto: Pavel Novák
Seznam literatury
  • HOSÁK, L.: Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha 2004.
  • HURT, R. a kol.: Kyjovsko. Vlastivěda moravská. Brno 1970.
  • KAMENÍČEK, F.: Zemské sněmy a sjezdy moravské; jejich složení, obor působnosti a význam, od nastoupení na trůn krále Ferdinanda I. až po vydání Obnoveného zřízení zemského (1526–1628). Díl 3. Brno 1905.
  • KLVAŇA, J.–FINTAJSL, F.: Popis okresního hejtmanství kyjovského. Díl II., Kyjov 1910.
  • KREJČÍ, K.: Lovecký soud hradu Buchlova. Nepublikovaná rigorózní práce obhájená na PF MU v Brně, Brno 2007.
  • POKORNÁ, B.: Kyjov.  Věstník Historicko-vlastivědného kroužku v Žarošicích č. 8 (1999), s. 109–111.
  • VERBÍK, A.: Černé knihy práva loveckého na hradě Buchlově. Brno 1976.
  • ŽARDECKÝ, J.: Hraniční kameny na bohuslavickém katastru. Malovaný kraj 34, č. 1, 1998, s. 12–13.
  • MZA v Brně, fond D 9 Stabilní katastr - Indikační skici, sign. MOR120518270.